MUSICA: ...Tvůj věčně Bedřich
Jitka Čechová – klavír, Vladimír Javorský – umělecký přednes (korespondence a deníky)
Znát Bedřicha Smetanu je povinností každého Čecha. Je tedy více než na místě, aby se interpretace jeho děl ujala právoplatná Čechová. Navíc v jubilejním roce 2024, kdy si celý svět bude připomínat 200 let od skladatelova narození. Žerty však stranou… Jitka Čechová svou mistrovskou technikou, vnitřní silou i citlivostí k tématu dokáže dokonale vystihnout duši Smetanových opusů. Nejen hudbou je však člověk živ. Pro lepší poznání mistra bude Vladimír Javorský číst z deníků a dopisů, které skladatelovo životní panoráma dokreslují do mnohdy až syrových detailů: čeká nás vůně piva, půvab tance, dvě manželky, šest dětí, švédské putování i krutá nemoc.
Vladimír Javorský – umělecký přednes
Narodil se v Ostravě v roce 1962, vyrůstal v ostravském Zábřehu. V dětství zpíval v dětském rozhlasovém sboru. Vystudoval gymnázium, absolvoval první ročník pedagogické fakulty a pak do roku 1986 studoval činoherní herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění ve třídě Zoji Mikotové. Své umění zdokonaloval na mezinárodním letním kurzu u Ladislava Fialky.
V letech 1986–1991 působil v Divadle Husa na provázku, kde se výrazně podílel na řadě představení – hrál mimo jiné Hraběte z Hvězdy v Katynce z Heilbronnu, Huga v Zahradní slavnosti, Poutníka v Labyrintu světa a Lusthausu srdce, Uie v Baletu makábr, Rašína v Rozrazilu, několik shakespearovských rolí vytvořil v inscenacích Shakespearománie I. a II., v Tanečních hodinách hrál postavu pojmenovanou On I. atd. Poté přijal angažmá divadla ve francouzském městě Blois a kočoval s ním po Francii. Od roku 1993 do roku 1999 působil v pražském Činoherním klubu (vzpomeňme jeho neopakovatelné role Andrewa v Sexu noci svatojánské, Figara ve Figarově svatbě, Liboveského ve Vodním družstvu, Astona ve Správcovi aj.). Jeho jméno se od tohoto období objevuje i v dalších divadlech, kde hostuje (Divadlo Archa, Viola, Divadlo v Řeznické, Divadlo v Dlouhé ad.). V 90. letech se také v Japonsku učil u choreografa a tanečníka Mina Tanaky. Členem Činohry Národního divadla se stal v roce 1999. Předcházelo tomu hostování ve dvou inscenacích (hrál Františka v adaptaci Hrubínovy Romance pro křídlovku a několik rolí v přepisu Hrabalovy prózy Obsluhoval jsem anglického krále). Z dalších rolí, které v Národním divadle nastudoval a hrál: titulní Shakespearův Hamlet, titulní Klicperův Hadrián z Římsů, Kníže Myškin v adaptaci Dostojevského Idiota, Kotrlý v Havlově Pokoušení, Pěstoun, Muž z baru a Číšník v benefici Luby Skořepové Prospaný život, Václav v Tylových Krvavých křtinách, Mistr Šimon v Moliérově Lakomci, Kuťápka ve Šrámkových Zvonech, Bratr Lorenzo v Shakespearově Romeovi a Julii, Snake v Sheridanově Škole pomluv, Neprosil ve Štechově komedii David a Goliáš, Pesimista v projektu Roberta Wilsona 1914, Ferda Plzák v Havlově Zahradní slavnosti, Šťastlivec v Ostrovského Lese, Williho Reincka (Spalovač mrtvol, Stavovské divadlo) aj. Na Nové scéně hostoval v mluvené roli v komorní opeře Toufar.
Na televizních obrazovkách se poprvé objevil už během studií v seriálu Černá země. Následovaly další televizní role - vojín ,,Kyslík" v Chlapci a chlapi, Bylo nás pět pod taktovkou režiséra Karla Smyczka, záporná role ve Vlaku dětství a naděje a určitě nejvýznamnější příležitosti se mu dostalo v koprodukčním seriálu Největší z pierotů. Kašpara Deburaua, světoznámého mima, zahrál Javorský skvěle. Určitě i díky jeho zkušenosti s pantomimou, kterou uplatňoval v rámci svého angažmá u kočovné společnosti ve Francii.
Nezapomenutelné jsou jeho role v celovečerních filmech, ať už to jsou Černí baroni, Nejasná zpráva o konci světa nebo Ene bene režisérky Alice Nellis. V roce 1997 na sebe upoutal pozornost filmem Báječná léta pod psa, kde si zahrál opět zápornou roli. Jak ale sám Javorský říká:,,Záporáky mám rád", tomuto tvrzení nasvědčuji i skutečnost, že za roli v tomto filmu byl nominován na Českého lva. V roce 2004 se v Los Angeles účastnil předávání cen Oscar poté, když zahrál hlavní roli v nominovaném americkém filmu Most. Za svou roli ve filmu Poupata obdržel v roce 2012 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.
Hranice schopností Vladimíra Javorského ale nekončí na divadelních prknech nebo před kamerami. Javorský zpívá a hraje na saxofon, kytaru a ukulele. Hrál například se skupinou Traband nebo s kapelou Miroslava Kemela, v únoru 2021 nazpíval spolu s Igorem Orozovičem děkovnou píseň Hippokratova armáda, věnovanou pracovníkům ve zdravotnictví. V roce 2022 vydal album vlastních písní Ještě je v jazzově-folkovém aranžmá Mariana Friedla a také s touto tvorbou příležitostně koncertuje.
Jitka Čechová – klavír
Po studiu na konzervatoři v Praze u Jana Novotného pokračovala ve svém vzdělávání na AMU v Praze u Petera Toperczera. Hudební individualitu rozvíjela na postgraduálních studiích u E. Indjice v Paříži a V. Berzona ve Freiburgu. Další zkušenosti sbírala na mistrovských kurzech R. Kehrera, E. Indjice a L. Bermana. Jitka Čechová je laureátkou řady mezinárodních soutěží.
Jako sólistka se Jitka Čechová představila ve většině zemí Evropy i v zámoří (Jihoafrické republice, v Americe, Egyptě, Číně, Thajsku či Japonsku), kde vystoupila sólově, komorně a s významnými orchestry (Bamberští symfonikové, Symf. orchestr FOK, SWR, Jihoněm. filharmonie Konstanz, PKF, Mnichovští symfonikové, Slovinský RTV, Symfonický rozhlas. orchestr Montevideo, Symfonický orchestr Durban, Orchestra della Svizzera italiana Lugano, Orchestre National des Pays de la Loire, Orquestra Sinfonica Brasileira, KF Pardubice, nebo MF Olomouc) s předními dirigenty – J. Bělohlávek, L. Pešek, J. Axelrod, M. Boder, R. Milanov, C. Cohen, P. Altrichter, T. Hanus nebo S. Vavřínek. Je pravidelně zvána na velké scény a festivaly (londýnská Wigmore Hall, Edinburgh, Graz, Paříž, Alte Oper Frankfurt, Bamberg, Baden-Baden, Pražské jaro, Bodensee Festival, Český Krumlov, Concentus moraviae, Lípa Musica, Moravský podzim, Janáčkův máj, Ticino Musica, Terras sem sombra v Portugalsku).
Těžiště jejího repertoáru tvoří čeští autoři. Dílo B. Smetany představila i na koncertech světoznámého festivalu ve skotském Edinburghu. Významný autor 20. století Zdeněk Lukáš jí věnoval mj. 3. klavírní koncert, který premiérovala na turné po Německu s orchestrem Südwestfunku pod taktovkou Petra Altrichtera. Hudební identitu J. Čechové tvoří též komorní hudba. Jako pianistka Smetanova tria se této činnosti věnuje s plným emotivním zaujetím. Soubor získal během své novodobé 25leté existence celou řadu ocenění (mj. Cena Nadace B. Martinů, BBC Music Magazine 4x CD měsíce, 2x Music Magazine Awards, 2x Diapason d´Or). Natočila více než 40 CD u firem Supraphon, Intercord, BMG, Lotos, Cube, TRIART Recording. Pro Český rozhlas se podílela velkou měrou na unikátní nahrávce 550 sonát D. Scarlattiho. V 2014 dokončila pro Supraphon kompletní nahrávku klavírních děl Bedřicha Smetany (8 CD).
Recenze hovoří mj. o „Elektrizujícím provedení (…) extrémní technické brilanci… o nejmarkantnějším a nejpoutavějším provedení děl B. Smetany (…) Čechová bez námahy chrlí gejzíry not, zachovává absolutní čistotu hudební linky a vyzařuje nesmírnou energii obzvláště v burácivých oktávách. Stejně tak se oddává delikátní práci s detaily …“ (Inter. Record Review, P. Quinn), (...) Dokonalá nahrávka, která pro své kvality stojí za objevení neprávem opomíjeného repertoáru…“ (Diapason, Ph. Simon), „…Explosivní technika JČ (…) je ohromující…” (Répertoire, Francie), „...fascinující proniknutí do duše skladatele...temperamentní projev se všemi vlastnostmi, které k hudební mluvě B. Smetany patří...“ (The Herald, Edinburgh, Skotsko), „...skvělá pianistka plně ve službách vnitřní náplně hudby (...) obrovské napětí ve výstavbě frází (...), úplná kouzla se zvukem, svěží, čistý a oduševnělý výraz, bez salónního nánosu prachu (...) přirozené muzikantství...“ (Kronen Zeitung, Graz, Rakousko), „...spontánní radost ze hry (...) výraz plný plasticity a síly (...) precizní kultura úhozu a fantastická virtuozita...“ (Frankfurter Neue Presse), „...temperamentní Češka neponechala žádné přání nesplněné (...)“ (Frankfurter Rundschau).
Jitka Čechová natočila též řadu koncertantních skladeb - komplet koncertů Josefa Páleníčka (3 klavírní koncerty, Concertino) ve spolupráci se SOČr, Šostakovičův 1. klavírní koncert, Lisztův Totentanz, 2. klavírní koncert Zdenka Lukáše za doprovodu SWR Freiburg, komplet koncertů Clary a Roberta Schumannových, Dvořákův Koncert g moll, a trojkoncerty Voříška a Beethovena za doprovodu MFO, Brahmsův 1. koncert s Filharmonií Hradec Králové. Jitka Čechová vedla mistrovské kurzy v Praze, Londýně, Northern College of Music v Manchesteru, Campos do Jordao v Brazílii, Colburn School University v Los Angeles, v Eau Claire ve Wisconsinu v USA a v Luxemburgu. Je též zvána do porot mezinárodních soutěží, naposledy do soutěže ARD v Mnichově.
