Sdružení přátel lidové kultury Míkovice

Mužský pěvecký sbor

V Míkovicích se zpívalo odedávna víc než v dědinách okolních. Bylo to zpívání svobodných chlapců a mladých ženáčů, nejen při slavnostních dnech, ale běžně za večerů na mostku před hospodou či při pochůzkách noční dědinou.

Když se v šedesátých letech 20. století začaly tvořit slovácké krúžky, mužský pěvecký sbor v Míkovicích nebyl problém vytvořit, stačilo mu jen vlastně dát oficiální hlavičku, protože už existoval. Hlavním aktérem sboru byl Zdeněk Snopek, bývalý zpěvák a tanečník Hradišťanu a také vítěz okresní pěvecké soutěže o Slovácký koštéř.

Poprvé oficiálně vystupoval MPS v roce 1971 na Kopaničářských slavnostech ve St. Hrozenkově, pak na Dolňáckých slavnostech v Hluku, na MFF ve Strážnici, nejvíc zpíval ale doma. V roce 1973 se účastnil zpívání při natáčení TV filmu o šlahačce - Vylévání chodníčků, v roce 1984 rovněž v TV pořadu o Jízdě králů ve Vlčnově.

Oživení a nástup nové generace zpěváků zažil MPS v roce 1996, kdy zpíval při třicátém výročí vzniku CM Burčáci a od té doby se schází pravidelně - jak na zkouškách, tak při vystoupení na veřejnosti. Doma v Míkovicích od té doby pravidelně zpívá o fašanku, šlahačce, hodech a Vánocích. MPS má velkou podporu v CM Burčáci. V této společné sestavě jsou zváni velmi často na nejrůznější akce, někdy i nefolklorního rázu. A to právě pro jejich schopnost a umění navodit dobrou atmosféru i pro nefolkloristy.

Byli už mnohokrát na MFF ve Strážnici, na Jízdě králů ve Vlčnově či Kunovicích. Dále se zúčastnil festivalu v Mělníku, St. Hrozenkově, na Javorině při setkání Čechů a Slováků, ve slovenské Očové, slovinském Kalu, Hluku, Lysé nad Labem, Praze, Ostrožské Lhotě, Vnorovech, Březůvkách, ve Velké nad Veličkou, Bukovanech, v Buchlovicích na kosení či žehnání vína. Přímo v Uherském Hradišti vystupuje několikrát do roka - na Slavnostech vína, velikonočním jarmaku, při besedě u cimbálu v Redutě apod.

Současnými hlavními tahouny MPS jsou jeho organizační vedoucí Pavel Zpěvák a umělečtí vedoucí Jaroslav Snopek spolu s primášem CM Burčáci Fankem Ilíkem.

Ženský pěvecký sbor

Začátky zpívání žen v Míkovicích, tehdy ještě dívčího sboru, se tradují již od počátků cimbálové muziky Burčáci, tedy v roce 1966. Zpívání "ženských" v Míkovicích bylo vždy výborné, takže bylo jen otázkou času, kdy to vypukne. Radost, živelnost, cit pro zpěv a tanec, společná zábava všech mladých, starších i těch nejstarších, tohoto "společenství", to je to, co se jen tak někde nezažívá, to musí mít Míkovjané v genech.

Ženský pěvecký sbor vznikl dle neoficiálních informací z kruhu ŽPS na truc Mužskému pěveckému sboru. Děvčata si řekla, že když mohou jejich chlapi, tak co by nemohli i ony a basta. Už je prý přestalo bavit sedět doma, když jejich chlapi pořád někde jezdí a užívají si.

Jak to bylo ve skutečnosti, vypovídá zápis v kronice:

"L.P. MCMXCVII Prý to byla závist!?

Chlapi se zase schází na zkoušce sboru. Co je to? Co to tlačí v žaludku? Ty budeš chodit zpívat a já budu sedět doma!? Toš to né!! Baby, budeme na Vánoce také zpívat. Obcházím dědinu a zvu ženy na zkoušku:"Proč ne, aspoň si pobeseduju. Sedím doma jak kvača." "Já už su stará." "Už sa těším." "Já? Né!" To byly reakce, ale tak to začalo. Nejdříve koledy, opakování písniček, sem tam si řekneme co je nového v dědině. Přijďte všechny mezi nás. Neseďte doma. Bude vám dobře jako je nám. Nyní už to nejsou jen koledy, ale podle kroniky spousta vystoupení a hlavně krásné zážitky. A ty nám nikdo nevezme!!!"

Od té doby absolvoval ŽPS již pěknou řádku vystoupení ať samostatných, či společných, se svým mužským protějškem a samozřejmě s podporou jedné či druhé Míkovické cimbálové muziky. Jsou pravidelnými účastnicemi MFF ve Strážnici, Slavností vína v Uh.Hradišti, zazpívaly si na Mělnickém Vrkoči, Kopaničářských slavnostech ve Starém Hrozenkově, na festivalu národů v Kalu ob Soči ve Slovinsku, na Očovské folklórne hrudě, jízdě králů v Kunovicích, přehlídce sborů ve Vnorovech či na Slavnosti bratrstva Čechov a Slovákov na Javořině. A to nepočítám ty Míkovické fašanky, dožíňky, hody a koledování.

Pacholata

Soubor Pacholata byl založen koncem dubna 2005 vedoucí souboru Annou Maděričovou. Soubor zkouší pravidelně jedenkrát týdně ve středu v prostorách kulturního domu a jeho členská základna je 19 dětí předškolního věku. Činnost souboru probíhá ve školním roce, tedy s prázdninovou přestávkou.

Pacholata se poprvé představila na Vánočním zpívání v Míkovicích v prosinci 2005, podílela se na fašankové obchůzce 2006 společně s CM Burčáci a s chasou. Paní Maděričová oživila starý zvyk a s Pacholaty vítali jaro s vynášením Mařeny, což se setkalo s velkým ohlasem občanů.

V druhém roce činnosti kolektivu Pacholata se celkový počet dětí ustálil na 20 členů. V průběhu roku vedoucí souboru s dětmi nacvičila repertoár v délce téměř 60 minut písniček, her i základních tanečních kroků.

Od města Uherské Hradiště obdržel soubor finanční podporu, za kterou pořídil některé krojové součásti. V květnu 2007 se Pacholata představila i mimo obec, a to na Jízdě králů ve Vlčnově. Tradičně se soubor zúčastnil Vánočního zpívání v Míkovicích v prosinci 2006, fašankové obchůzky v únoru 2007, vynášení Mařeny v dubnu 2007 a míkovických dožínek na začátku srpna 2007, kde se divákům představil v půlhodinovém pásmu za doprovodu CM Harafica. Pacholata také vystoupila v rámci míkovických hodů na neformálním stanovišti před tamní hospodou v září 2006.

Repertoár souboru je velmi široký, patří do něj např. pásmo „O ptáčcích" (Vrána letí, nemá děti, Sedí vrabec na kostele, Čížečku, čížečku, Haj husičky do vodičky, Čí sú to kačeny, U potoka u voděnky atd.), písně zařazeny do her např. „Ty míkovské drmolice", „Na co sú na co dvá kováříci", „Kovář kuje", „Mám já koňa", „Teče voda z javora" a desítky dalších.

Dětský folklorní soubor Pacholata je podporován občanským sdružením Folklorní skupina Míkovice, městem Uherské Hradiště, Mysliveckým sdružením a v neposlední řadě rodinami účinkujících dětí.

Falešnice

Zřejmě nejmladším stálým folklorním uskupením (vyjma dětského souboru) v Míkovicích je dívčí sborek. Vznikl v březnu 2004 a jak je v Míkovicích zvykem, spíše spontánním způsobem. Pět děvčat z Míkovic a jedna z Nivnice se potkávala na besedách u cimbálu a ráda se bavila zpěvem u muziky. Postupem času mezi děvčaty narůstala potřeba intenzivnějšího, častějšího zpěvu a rovněž se chtěla naučit i písně jiné, než které se poměrně často opakují při besedách u cimbálu. Nedá se přesně určit, kdo byl hlavním iniciátorem založení jejich tělesa. Vznikl nápad zpívat, zkoušet, a když to půjde, tak i vystupovat. Do tohoto projektu se s nadšením pustilo šest děvčat: Radka Keňová, Radka Konečná, Martina Otrusinová, Soňa Stašková - Velecká, Zuzana Šlosarová a Zdeňka Šlosarová. Jejich průměrný věk k červenci 2007 je 22 let.

Zpočátku bylo potřebné sezpívání a nacvičení repertoáru. Děvčata se scházela každý týden, nebo jednou za čtrnáct dnů vždy u některé doma. Zkoušky trvaly přes tři hodiny a nácvik probíhal opět spontánním způsobem. Dnes již mají děvčata nacvičen svůj repertoár písní a na zkoušky se schází jen před nějakým veřejným vystoupením.

Nové písně do sborku přináší zejména Soňa Stašková - Velecká a Zdeňka Šlosarová. Neomezují se pouze na svůj region, i když z Dolňácka zpívají nejvíce písní, ale vybírají též písně z Kopanic, ze Slovenska a někdy i z Čech.

První oficiální zpívání sborku proběhlo na tradičním míkovickém vánočním zpívání v roce 2004 za doprovodu CM Mladí Burčáci a od té doby jsou pravidelným účastníkem tohoto vánočního setkávání, letos vystoupí po čtvrté. V roce 2005 vystoupily na Velikonočním jarmarku v Uherském Hradišti, a také na Slavnostech vína ve stejném městě. V roce 2006 zpívaly na výročí Burčáků (40 let) a Mladých Burčáků (10 let). V červenci 2007 se společně se souborem Malé Zálesí z Luhačovic zúčastnily folklorního festivalu v Turecku v Aksehiru a Viktoriánských slavností v Chomutově, kde několikrát pěvecky vystoupily. Nejraději však mají vystoupení neoficiální, kdy zpívají na svatbách, besedách u cimbálu atd. Již se také podílely na natáčení CD, které zachycuje hudbu a zpěv v Míkovicích. Na toto CD dívčí sborek natočil 13. 5. 2007 dvě série písní za doprovodu Mladých Burčáků.

Dívčí sborek se zaměřuje spíše na rychlejší písně, které se snaží interpretovat se svěžestí a odlehčeností, která je jim díky jejich věku vlastní. Z vybraných písní, které nejsou v Míkovicích tolik známé, sestavují série o počtu dvou až čtyř písní. Je pro ně charakteristická gradace projevu, kdy od pomalejších písní přechází po ty nejsvižnější a příznačným pohybem v pohupování dotváří svůj svěží pěvecký projev, současně si však pohybem udržují tempo, či jej zvyšují. Zpívají dvojhlasně, přičemž Zdeňka Šlosarová tento druhý hlas většinou spontánně na zkouškách vytváří a následně jej reprodukuje. Členky sborku nemají žádnou pěveckou průpravu, tou jim bylo jen zpívání na besedách u cimbálu a individuální zanícení pro zpěv každé z nich. Zpívají hlasem lidovým, neškoleným. Přesto svým nasazením dokáží udržet tóninu i při zpěvu a capella a jejich intonace je nezvykle čistá a jasná.

Kontakt: falesnice@mikovice.com

Hodová chasa

Hodovou chasu tvoří mladí lidé nadšení pro folklor od patnácti let do doby, než vstoupí do manželského svazku. Několik let tak chasa v prakticky stejném složení organizuje hody (s různými obměnami, než chasu vystřídá celá nová generace), s čímž souvisí také nacvičování lidových tanců.

V roce 2002 se chasa začala pravidelně scházet i po skončení hodů. Kolektiv se nechtěl omezit na secvičování tanců jednou ročně a začínají pravidelně zkoušet. Vznikl tak spontánně folklorní soubor, jehož nácviků a vedení se ujala Jana Kučerová, zkušená tanečnice z Hradišťanu. Soubor několik let vystupoval pod názvem „Míkovská chasa". Již v roce 2002 vystoupili na míkovickém Vánočním zpívání, kde představili např. dívčí číslo „Ta kulhavá Kateřinka", či chlapecká čísla „Pastýřská hra" a „Co sa stalo" a lidové tance Častkov a Trenčanský čardáš.

Součástí Míkovské chasy je její mladší podskupina, jakýsi „dorost", který postupně doplňuje tanečníky hlavního souboru. Tato mladší skupina také vystupuje a již na zmiňovaném vánočním večeru předvedli své Dolněmčanské.

Soubor si dnes osvojil název Míkovjan, pod kterým byl představen na dožínkách 2007. Do svého stabilního repertoáru zařadil tance ponejvíce z Dolňácka a z Moravskoslovenského pomezí (častkov, bílovské, korytná, kopaničářský čardáš, trenčanský čardáš, straňanské, boršické). Členskou základnu v roce 2007 tvoří deset tanečnic a osm tanečníků.

Míkovjan se za dobu své činnosti účastnil několika folklorních festivalů a vystoupení. Patří mezi ně např. Jízda králů ve Vlčnově (2006, 2007), Jízda králů v Kunovicích (2006), dále Dolňácké slavnosti v Hluku, Slavnosti vína v Uherském Hradišti, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově aj. a zájezdy na festivaly do Slovinska a do Očové na Slovensku.

Na vystoupeních byli doprovozeni některou z cimbálových muzik - CM Mladí Burčáci, CM Burčáci či CM Harafica.

Soubor se nezaměřuje jen na jevištní provozování folkloru, ale organizuje v Míkovicích dožínky, spoluorganizuje fašank a hody.